Dědkův blogovej kus almanachu, ve kterém si dědek píše co chce, jak chce. Ať si to čte kdo chce. Jan Tleskač tomu může tleskat, Servác na to asi se-e, Pankrác, ehm no tam se asi sejdem...

Báseň takřka úplně o ničem

28. 1. 2009 20:53

Rozhodně bych se tím neuživil...

 

Píšu si básničku,

jen slůvka do vět,

dal bych si skleničku,

než bude devět...

 

Basničku o ničem,

co k ničemu není,

charakter poničen,

těžko svět mění...

 

Svět se jen točí,

a je mu to putna,

pálí mne oči,

tak smutek chutná...

 

Měl bych se radovat,

měl bych být šťasten,

hodnoty budovat,

já píšu báseň...

 

Báseň co může být,

ba třeba o červech,

stačí jen chvíli snít,

popsati světa běh...

 

Však nemám talentu,

neumím psáti,

slov pestrou paletu,

neumím dáti...

 

A slova se kupí,

na špinavém papíru,

tak hurá a jupí,

slož Ódu na sílu...

 

Však že jsem slabý,

hloupý a vůbec,

nedojde slávy,

ten kdo je hlupec...

 

Radši si nasadím,

bambulku na nos,

a ven se vypravím,

rozdávat radost...

 

S kresleným úsměvem,

červeným nosem,

probloumám celí den,

přemýšlím kdo sem...

 

Ukradly rolničku,

dvornímu šaškovy,

má už jen skleničku,

žal sevře útroby...

 

Můj usměv kreslený,

slzou se rozpil,

já nejsem šílený,

já idilku rozbil...

 

O ničem básnička,

pomalu končí tu,

je to jen skladbyčka,

o mě a o světu...

 

 http://cz.youtube.com/watch?v=IyMKsgxFNgw

 

 

 

 

Zobrazeno 875×

Komentáře

aurastan

Opravdu skvělý, jen tak dál !

Podiven

Trochu mi to připomnělo tuto od slavného trubadúra Guilelma de Peitieu (1071-1126):<br />
<br />
I.<br />
Vers složím zhola o ničem:<br />
nebude o mně, o jiném,<br />
nebude láska, mladost v něm,<br />
ani to ostatní;<br />
vždyť ve spánku ho složil jsem<br />
za jízdy na koni.<br />
<br />
II.<br />
Den neznám, kdy jsem narozen,<br />
radosti, smutku vzdálen jsem,<br />
mrzoutství dalek, družnostem,<br />
a jinak nelze mi;<br />
vždyť tak na kopci vysokém<br />
mě v noci zakleli.<br />
III.<br />
<br />
Nepoznám, kdy spím a kdy bdím,<br />
a vím to jen dík ostatním;<br />
pro nic si srdce poraním<br />
zlou, vážnou bolestí;<br />
a vůbec se tím netrápím,<br />
při našem světcovi.<br />
<br />
IV.<br />
Nemocný jsem, snad smrtelně,<br />
a vím jen to, co řeknou mně.<br />
Snad najdu na to lékaře,<br />
je-li však takový.<br />
Zdraví-li dá, pak dobrý je,<br />
špatný, když přitíží.<br />
<br />
V.<br />
Mám milou, nevím, kdo to jest:<br />
ji nespatřil jsem, na mou čest,<br />
ni vlídnost od ní znám, ni lest,<br />
co na tom záleží:<br />
vždyť Francouz, Norman ke mně z cest<br />
nebyli pozváni.<br />
<br />
VI.<br />
Ji neznám a moc rád ji mám,<br />
necelím přízni, urážkám;<br />
když je pryč, pak se usmívám,<br />
zbla na tom záleží:<br />
jemnější, hezčí totiž znám<br />
a úcty hodnější.<br />
<br />
VII.<br />
Kde žije, je mi neznámé,<br />
zda na kopci či v nížině;<br />
nehodlám říct, jak trápí mě,<br />
to volím mlčení;<br />
a strach mám, že snad zůstane,<br />
že pryč jdu raději.<br />
<br />
VIII.<br />
Tu je vers, o kom nevím sám,<br />
a pošlu ho a tomu dám,<br />
kdo po jiném ho pošle tam,<br />
kde Peitau má své zdi;<br />
od svojí schránky aby k nám<br />
protiklíč poslal mi.

Ancis

Vážně dobrá básnička, doufám, že ne poslední...

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz