Dědkův blogovej kus almanachu, ve kterém si dědek píše co chce, jak chce. Ať si to čte kdo chce. Jan Tleskač tomu může tleskat, Servác na to asi se-e, Pankrác, ehm no tam se asi sejdem...

Jak bych to ehm sfara tento pojmenoval....ehm

6. 11. 2007 20:48
Rubrika: Nezařazené

Před časem jsem odpublikoval tenhle svůj fejetonek na animatoři.cb a protože jsem se rozhodl zaplnit si tenhle blog tak ho tu Reedituju :-)

Moji milí....

Protože chci, aby to tady trošku fungovalo, přemýšlel jsem jak to udělat a zjistil jsem, že sem asi budu muset sem tam i něco napsat (překvapivě).

A protože mám rád červené víno a podzim mě rozteskňuje, bude následujcí příspěvek tak trochu o podzimu a tak trochu zase ne.

Je čtvrt na jedenáct a já po dlouhém dni sedím u počítače a píšu vám tyto řádky. Píšu, aniž bych věděl proč píšu to, co píšu, ale prostě mi to nedá. Byl jsem se dnes projít lesem a ejhle bylo tam krásně. Sluníčko ze svích posledních sil rozdává svoje paprsky jako divý a jehličí voní kolem svážnice, která léta orána kolama traktoru je stále kupodivu schůdnou. Byl prostě krásný den uprostřed pozdního léta. Den jako stvořený k tomu rozběhnout se po louce a jen tak se radostně smát. A ani není nutný běhat po louce, stačí se procházet lesem a být veselí. Takové dny stvořil bůh člověku pro radost. Zkrátka a dobře den přesně tak jak ho mám rád.... A mě je přesto tak nějak smutno. Je to tím že vím že už brzo přídou deštivé dny a cesta po které dnes jdu se pokryje vrstvou šustícího listí. Bude vlhko, zima, větrno a nevlídno. Člověka sice pro oko potěší rostodivost barevnosti stromoví, to veliké malířské dílo jež umí jen mistr podzim a jež je ráno dokreslováno mlhou válející se v údolí.... No není to zrovna málo... a přesto to nestačí k tomu, abych nebyl smutný že mi končí léto. Jsem zkrátka tvor teplomilný a nemám rád když mi prší do cichtu. A jsem tím vším nepříjemným tak zaneprázdněn, že ani nestíhám sledovat tu krásu, ty barvy, pavučinky lesknoucí se proti slunci, vůni větru...... Jsem stažen do sebe se svími černými myšlenkami a přitom je něco krásného na dosah ruky. Jen si to uvědomit.

Kamarádi snažme se koukat na to hezké kolem nás. Naučme se radovat ze všeho pěkného co kolem nás je. Když se nám tohle povede, podzim bude barevnější.....

 

ech koukám že píšu furt o tom samim, co naplat leží mi to na srdci asi

Zobrazeno 845×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz