Vždyť ten náš svět je obyčejný ráj....

kde andělé jsou strážní a kde má cenu jen to co je naprodej.

Možná, že někdo z vás poznal text písničky V. Redla.

Já sem vám takhle jednou přemejšlel (občas to dělám, ačkoliv je to nemoderní) nad tím, proč ten náš svět vlastně není ráj. A po nějákém tom přemejšlení mě kupodivu popad nápad. Můj strýc často a rád (nejraději někde nad číškou dobrého vína) říká, řídíme svět. A má pravdu. Ne nedokážu ovlivnit, jestli je ráno nebo večer, zima nebo léto... Ale dokážu ovlivnit sám sebe.

Je podzim a večery jsou často mlhavé, vyjděte večer ven s přáteli na fajfku, nebo jen tak. A zjistíte jak je mlhavý večer krásný. Vykašlete se na svůj autobus a jeďte stopem, určitě vás nemine jít pár kroků pěšky uprostřed ničeho. A zjistíte jak nádherné umělecké dílo vzniká pod rukou malíře, který den co den maluje svět jen pro nás. Svět je krásný. Je krásný, jen je třeba vnímat jeho krásu. Člověk je často rozmrzelý, otrávený a celá ta krása mu uniká. Pak platí ta druhá část textu "andělé jsou strážní..." Ale když se naučíme vidět krásu světa zjistíme, že je to vlastně obyčejný ráj...

Nevím, proč vám to tu píšu, ale když to zkusíte a povede se, uvidíte, že se vám po tom našem světě běhá mnohem lehčeji.

Kdybyste měli snad někdy stejnou snahu najít štěstí, "a nemohli mne najít, dřív nebo pozdějc stejně sejdeme se vráji..."